◊ být (celý) nesvůj (z něčeho / někoho)
být neklidný, znepokojený, v rozpacích (z něčeho, z někoho) • necítit se přirozeně, uvolněně (v nějakém prostředí, v nějaké situaci, v něčí přítomnosti):
Od rána byl celý nesvůj, na nic se nedokázal soustředit.
Z jejího chování jsem byl poněkud nesvůj, nevěděl jsem, co si mám myslet.
Jsem trochu nesvůj z člověka, kterého mám za chvíli potkat.
Ve větší společnosti jsem často nesvůj.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
být neklidný, znepokojený, v rozpacích (z něčeho, z někoho) • necítit se přirozeně, uvolněně (v nějakém prostředí, v nějaké situaci, v něčí přítomnosti):
Od rána byl celý nesvůj, na nic se nedokázal soustředit.
Z jejího chování jsem byl poněkud nesvůj, nevěděl jsem, co si mám myslet.
Jsem trochu nesvůj z člověka, kterého mám za chvíli potkat.
Ve větší společnosti jsem často nesvůj.
→ být
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)